Objevte krásy Karlových Varů

Morový sloup

Vrcholně barokní sloup se sousoším Nejsvětější Trojice z jemnozrnného pískovce dosahuje výšky pouze asi 9 m s pyramidální kompozicí založené na trojúhelné dispozici podstavce. Dominantní sousoší je postaveno netradičně na kouli, symbolizující zeměkouli, která zcela nahrazuje tělo sloupu. Hlavní výjev je orientován k východu, aby ho bylo vidět při příchodu věřících od farního kostela sv. Máří Magdaleny, který stojí tímto směrem na opačné straně řeky. Hlavní scéna je sochařsky nejpřesvědčivější a uzpůsobena pohledu diváka, který stojí před sloupem Autor se snažil navodit dojem skutečně probíhajícího děje pomocí provázání postav gesty. Dynamika hlavní scény je podpořena rozevlátými drapériemi šatů hlavních postav. Sousoší Nejsvětější Trojice a Korunování Panny Marie je tvořeno postavami Boha-Otce, ztvárněného jako starý muž s rozevlátým vousem, a po pravici Boha-Syna, asi čtyřicetiletého, s krátkým vousem, do půl těla nahého, oblečeného pouze v říze, posazených na trůnu z kupovitých oblak. Nad jejich hlavami se vznáší pozlacená holubice Ducha svatého uprostřed bohatě zdobené trojúhelníkové svatozáře. Obvyklý kříž však chybí. Pod plastikami Nejsvětější Trojice stojí na pozlaceném srpku měsíce a na zeměkouli, ovinuté hadem dědičného hříchu, socha Panny Marie Neposkvrněného početí (Immaculata), korunovaná synem a žehnaná otcem, který drží v pravé ruce pozlacené žezlo. Panna Marie je oděna ve splývavé roucho, ruce má sepjaté k modlitbě a vzhlíží k nebesům. Oblaka trůnů zároveň asociují vstup stoupající Mariiny postavy do nebeské sféry.Sochařská výzdoba plynule přechází v architektonický podstavec. Plastiky jsou umístěny na vrcholu vysokého dvoupatrového mírně konkávně vybraného trojbokého podstavce na nárožích výrazně zkoseného s rozložitými profilovanými horními krycími deskami a patkami, tvořícího polovinu celého objektu. Na třech konsolovitých nárožích horního patra podstavce jsou umístěny tři andělské alegorické postavy, představující víru, naději a lásku se symboly teologických ctností - křížem, srdcem, a kotvou. Přestože všichni tři andělé sedí na kupovitých oblacích, zaujímá každý z nich trochu jinou pózu. Také výraz v jejich tvářích je odlišný. Horní patro soklu s římsou na nárožích v místě zkosení ozdobenou ze spodu volutou je na každé ze tří stran opatřeno uprostřed šesticípou hvězdou, která tvoří schránku, původně určenou na svítilnu. Na vnitřky hvězd je použito červených krycích skel. Kolem hvězd je vytesán reliéf, na kterém najdeme čtyři andělské tváře doplněné ve spodní části květinovou ghirlandou. Dvě andělská křídla v horní části reliéfu tvoří svým spojením prosebné gesto. Jednotlivé reliéfy působí na první pohled stejně. Při podrobném zkoumání, ale objevíme rozdíly především ve výrazech tváří andělů a v detailním uspořádání květinové dekorace. Na výběžcích spodního masivnějšího patra podstavce, se zkosenými stěnami nároží, jsou umístěny tři plastiky světců. Na čelní straně stojí po stranách hlavního výjevu sochy sv. Vojtěcha a sv. Augustina oděné ve splývavé roucho, s mitrou na hlavě a s pozlacenými biskupskými berlami v rukou. Vzadu na západním nároží je pak situována socha sv. Floriána, patrona hasičů, oděná do brnění a přes ramena má navíc přehozen plášť, který je na pravém rameni svázán do uzle. Na hlavě mu sedí nápadná přilba ozdobená třemi pery. V pravé ruce drží korouhev. V levé ruce putnu z níž hasí hořící dům u svých nohou. Výtvarná hodnota těchto soch je však nižší, řemeslnější, než u plastik vrcholového sousoší. Na bočních stranách spodní části podstavce jsou vyryty zbožné motlitby k Nejsvětější Trojici a Panně Marii s chronogramy na rok 1716 s dochovanými zbytky černé barvy v hloubkách písmen. Na východní pohledové straně nápis: „SANCTA MARIA VIRGO DEIPARA ESTO HIC IBIQVE PATRONA NOSTRA“ (Svatá Marie, Panno Bohorodičko, budiž zde (na Zemi) i tam (na onom světě) ochránkyně naše). Na jihozápadní straně: „LAVS DEO PATRI DEO FILIO DEO SPIRITVI SANCTO“ (Chvála Bohu Otci, Bohu Synu, Bohu Duchu svatému) a na severozápadní straně: „PER ISTOS SANCTOS ADIVVA NOS SANCTISSIMA TRINITAS“ (Prostřednictvím svatých těchto podporuj nás, Nejsvětější Trojice). Na této straně první etáže podstavce je v levém dolním rohu umístěn nápis: „ERECT 1716 J.WENDA“ v pravém dolním rohu pak nápis: „RENOV. 1909 J. WATZEK“. Nápisy jsou zřejmě pozdní apokryfy z doby renovace roku 1909, čímž lze vysvětlit nesprávné J. Wenda místo O. J. Wenda. Na čelní straně první etáže podstavce v levém dolním rohu je umístěn nápis: „REN. 1931 P.WOLF“

Díky velmi svažitému terénu je sloup umístěn nikoliv na obvyklém styloblatu, ale na poměrně vysoké podezdívce (terase) ze žulových kvádrů. Sloup je na okraji terasy ohraničen kovaným zdobeným plůtkem.